Dnešní příspěvek bude krátký, stejně jako stopáž představované desky, což nebývá úplně zvykem. Jenomže kapela The High Learys nehraje pro tento blog úplně typickou hudbu.
Australská kapela se zformovala koncem roku 2011, letos v květnu pak vydali u německého labelu desku Here Comes The High Learys. Koho nezaujme jejich netradiční zvuk, který vzniká mícháním široké palety žánrů, ten si určitě smlsne na do detailu zmáknuté vizáži šedesátkových excentriků.
Jak jsem již zmiňoval, škatulka se pro tuhle kapelu hledá jen těžce. Jak také pojmenovat mix rythm and blues, freakbeatu, garáže a surfu? Jak popsat vláčnou baskytaru, vysoko laděnou kytaru hrající do zblbnutí jednu melodii a do toho acidové klávesy a zpěv plný netrpělivosti a naléhavosti. Mám návrh: pekelně dobrá nálož pozitivní energie a vábivých melodií.
Tempo je nekompromisní, jedna svižná pecka střídá druhou, s odpočinkem se nepočítá. Jasně, písně znějí občas dost podobně, ale to si v tom fofru ani neuvědomíte. Nahrávka se dere kupředu s takovou urputností, že se člověk ani nenaděje a už sedí v tichu po poslechu celého alba.
Ale netrvá to dlouho a, ještě lehce otupělý po tom průletu nahrávkou, pouští album znovu, aby si zopakoval tu neskutečnou jízdu. Tohle album je jednoduše jako horská dráha – málem vypustíte duši, ale neváháte si to zopakovat.
Celé album k poslechu na bandcampu.
Tracklist
freakbeat / garage
- 02:24 — Ain’t No Fire
- 03:13 — Idolise Your Woman
- 01:56 — Two To Match
- 02:04 — You’ve Got What I Need
- 02:27 — Downtime
- 02:34 — Not Me (You’ve Got it All Wrong)
- 02:29 — Don’t Leave Me Much A Man
- 02:02 — Kanpai!
- 02:36 — Let You Down
- 02:48 — Sticks and Stones
0 komentářů
1 pingback