Ani ne před měsícem pokřtil mladý kulturolog a experimentální bubeník Lukáš Perný svou monografii o kontrakultuře přelomu 60. a 70. let. Ta původně vznikla jako bakalářská práce, ale za účelem popularizace psychedelických žánrů se nakonec dočkala i vydání v podobě knihy.
Ačkoliv text byl před vydáním lehce upraven, akademická forma zůstala zachována a jazyk, ač docela přátelský v porovnání s jinými, zůstává poměrně vědecký. Už jenom proto je kniha určena spíše pro posluchače, kteří nejsou v hudbě šedesátých let nováčky. A čtení také dost usnadní alespoň základní průprava filosofií a politologií.
Kniha pojímá (kontra)kulturu komplexně z hlediska politologie, filosofie, sociologie a pochopitelně estetiky. Kromě deskripce jednotlivých kapel se snaží o jejich zasazení do kontextu dobových reálií, zkoumá motivaci protagonistů a hledá spojitost mezi tehdejším rebelantským duchem doby a uměleckými výstupy, převážně hudebními, ale okrajově také filmovými, výtvarnými aj.
Monografie je rozdělena na dvě hlavní části. První se zevrubně věnuje popisu filosoficko-politologických východisek, definování psychedelického rocku a okrajově i vlivu kontrakultury na další druhy umění a životní styl. Druhá část je analýzou kraut-rocku jako hudebního žánru a související scény, ve kterém autor rozplétá změť vztahů mezi kapelami jako jsou CAN, Amon Düül, Faust, Kraftwerk atd.
Velký prostor je v knize věnován politickému aspektu doby, což je naprosto v pořádku, jestliže v šedesátých letech byla politika hlavní motivací většiny hudebníků. Že většina z nich sympatizovala s levicí je asi všem jasné, ačkoliv dnes se to možná někteří lidé snaží nevidět. Způsob prezentace levicových myšlenek v knize je ale jejich okatá propagace, což by se v rámci vědecké práce stávat nemělo, ať už jim autor fandí sebevíc. Přinejmenším rozpaky vzbuzuje také fakt, že vydání knihy z části (konkrétně částkou 100 euro, tj. zhruba třetinu celkových nákladů) sponzorovala politická strana Mladých sociálních demokratů. Pocit důvěryhodnosti a objektivnosti informací to snižuje, ač to tak nejspíše není.
Na druhou stranu lze k levicové inklinaci jak hudebníků, tak autora přistupovat jako k původní motivaci, ze které vzešlo něco, co i bez levicového poselství má svou neoddiskutovatelnou hodnotu a sympatizace s myšlenkovým pozadím není podmínkou pro její přijetí.
V případě knihy je touto hodnotou fakt, že text je nabitý spoustou zajímavých informací, nabízí komplexní pohled na dobu (čímž poslechu šedesátkových kapel dává další rozměr) a především obsahuje nespočet tipů na zajímavé kapely a psychedelické filmy. Zhuštění informací je tak velké, že pro plné pojmutí všech uvedených detailů je třeba opakované čtení.
Drobnou vadou na kráse je postupně se zvyšující počet překlepů, což je zvlášť mrzuté v případech, kdy dochází k deformaci názvu (např. uvedení názvu filmu El Topo jako El Tropo – z krtka je tak najednou tropus).
Shrnuto a podtrženo, povinná četba pro každého nadšeného fanouška psychedelie, který chce znát i myšlenkové podhoubí a motivaci hudebníků. A jak sám autor poznamenává, římská jednička v názvu jsou „‚zadné vrátka‘ prípadného ďalšieho pokračovania (pre podrobnejšiu analýzu niektorých kontrakultúrnych fenoménov tohto jedinečného obdobia, ktoré sa už do predloženej knihy nezmestili).“ Takže se v budoucnu můžeme nejspíše těšit na další várku poznání, což je skvělá zpráva.
Celkové hodnocení: 75%
Hudobná kontrakultúra na prelome šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov 20. storočia
v kulturologickej perspektíve I.
Lukáš Perný
84 stran
Knihu (PDF/paperback) můžete objednat ZDE.
Leave a Reply