Původní text vyšel v tištěném kulturním magazínu Milk & Honey. Mírně upraveno.

FLOWER POWER SUCKS

Titulek je fragmentem písničky Franka Zappy, který bych dal tesat do kamene. Nemám rád hipíky. Zatím se mi nepodařilo přesně zformulovat proč, ale jen co se mi to povede, sepíšu to a spustím letákovou kampaň. Uznávám ale, že hipíci dali světu jednu skvělou věc, která má potenciál oslovit každého – aniž by musel fandit životu v komuně a bezpodmínečné lásce všech ke všem. Mám na mysli psychedelickou hudbu.

Jak definovat psychedelii?

Co je to psychedelická hudba? Otázka natolik zapeklitá, že se jí začnou věnovat filozofové hned, jak rozlousknou důkaz boží existence. Závaznou definici psychedelie zatím nikdo nezformuloval a je dost pravděpodobné, že to ani nelze. Nezbývá tedy, než uchýlit se k popisům a náznakům.

V nejobecnější rovině lze psychedelickou hudbu popsat jako jakoukoliv píseň, která v posluchači vzbudí niterné pocity. Nemluvím teď o pocitech radosti ve stylu „pěkná písnička“. Mám na mysli emoce, které se obvykle schovávají právě pod všemi těmi všedními prožitky a které se skrze hudbu dostávají na povrch. A nemusejí to vždy být jen příjemné pocity. Podle předešlého popisu může pro někoho být psychedelickou hudbou třeba i Rihanna či Tomáš Klus.

Psychedelii ale lze popsat i úžeji, ve smyslu žánru. V tom případě je třeba hledat kořeny právě mezi hipíky, takže nepřekvapí, že taková psychedelie má co do činění s drogami. Však to byli sanfranciští folkaři sjetí LSD, kdo rozhýbal generaci květinových dětí. Z toho vyplývá, že psychedelie jako žánr je taková hudba, která se snaží napodobit nebo zprostředkovat stavy změněného vědomí. Důležité je, že tato hudba je s tímto cílem tvořena vědomě. V rámci tohoto užšího vymezení lze jako příklad uvést kapely The Doors, 13th Floor Elevators, Jimi Hendrix či Beatles.

Nic netrvá věčně. Ale mnohé se vrací

Ač se hippie vlna přehnala poměrně rychle, dědictví šedesátkové hudby zůstalo a psychedelické vlivy se opakovaně vtíraly do nových žánrů. Nejvýrazněji se tak stalo v 90. letech během hvězdné chvilky shoegaze. Melancholická hudba introvertních kytaristů se prosadila i v České republice – v devadesátkách především v podobě Ecstasy of Saint Theresa, nyní především díky rakovnickým Manon Meurt.

Je tomu asi deset let, co se mohutně vzedmula nová vlna kapel, které psychedelii nevnímaly jako ozvláštňující prostředek, ale jako hlavní tvůrčí směr. Mimikry změněného stavu vědomí se opět dostaly do středu zájmu. A tato vlna se v globálním měřítku blíží svému vrcholu teprve nyní.

Přesto v České republice ještě nedávno nepůsobila žádná kapela, která by tvořila cokoliv podobného. Je to smutné, ale ne až tak nepochopitelné. V šedesátých letech se v Československu během oživení vylouplo hned několik kapel, kterým se více či méně podařilo zavléct do české kotliny garážový rock’n’roll, ze kterého by se bývala mohla vyvinout obdoba angloamerické psychedelie. Jenže než se tak stalo, přišla normalizace a soudruzi zatnuli progresivním kapelám tipec.

České psychedelii chybějí kořeny

V zahraničí se neopsychedelická vlna zrodila z nostalgie a retro nálady a až později se z bezduchého revivalu proměnila v hudební směr, který navázal na specifický přístup k tvorbě a pokračoval v objevování nových zvuků. Příkladem kapely, u které to zafungovalo na výbornou, jsou třeba australští Tame Impala, kteří patřili mezi headlinery Colours of Ostrava 2016.

V Čechách ale nebylo na co takto navázat. Tedy bylo – na underground, který ale s psychedelií v jejím žánrovém vymezení moc společného neměl a podle toho také většina pokusů vypadala. Čest výjimkám jako je budějovický Smutný Karel. Částečně si ale za psychedelické vakuum můžeme sami. Jak jsem vypozoroval v různých facebookových skupinách, mnohé fanoušky žánru paralyzuje nostalgie natolik, že se zmůžou pouze na povzdechy typu: „Jó, to byly časy. Ale to už se nevrátí.“

No, nevrátí. Ale dokud něco nebudeme dělat, tak se ani nic nezmění. Naštěstí se ale blýská na lepší časy. Za poslední dva roky se v Čechách, konkrétně v Praze, vylouplo hned několik kapel, které mají ambici zformovat českou psychedelii. Konkrétně jde o kapely The Madhouse Express, Ghost River, Frank Bigsby & His Satanic Majesty či Purplefox Town.

Doporučuji zajít na nejbližší koncert. ;)

— Matěj, 2016

Definice psychedelie podle kapel

Každý definuje psychedelii jinak. Níže naleznete názor (či definice) kapel, o kterých byla na blogu řeč.

/// ENG

Everybody has its own definition of psychedelia. Below, you’ll find a list of opinions (or definitions) by the bands mentioned on the blog.  (Skip to the English part).

π (Pi) (článek)

Je to o odstraňování vnějších zábran, které by mohly překážet individuálnímu vyjádření. Psychedelické dílo je představivost jednotlivce nebo jednotlivců přetvořená tak, že ji lze sdílet a poznat ostatními. Psychedelie samu sebe neomezuje žádnými standardy, skrze které by ji mohli jiní posuzovat a její primární záměr je vytvořit něco nového nebo předělat dřívější nápad (na rozdíl od mimikrování něčeho, co tu již bylo).

Deep Space (článek)

Psychedelie je cokoliv, co má co do činění s ptaním se po hranicích a jejich posouváním. Psychedelický muzikant často pozoruje hudební, nahrávací a kulturní standardy a užívá hudby k vniknutí do myslí druhých, aby je vymanil z nezpochybnitelných normalit a všednosti společnosti.

Ghosts of Jupiter (článek)

Psychedelická hudba je nejlepší, když přemisťuje posluchače; bere ho na cestu. Pro mě psychedelic znamená zapojení všech elementů kreativity a zvuku. Pokusit se vytvořit něco mimo každodenní zkušenost. Je to eskapismus (únik před skutečností) či fantazie.
— Nate, zpěvák/klávesy

Home Sweet Psychedelic (článek)

Psychedelie je kombinací více zvuků vytvářejících zvuk nový, který propojuje mysl, tělo a duši s tímto zvukem. Jinak řečeno, je to jednota těla, duše a mysli se zvukem, která přesahuje do jiného místa, kde není nic než klid a mír v podobě hudby.

Sky Picnic (článek)

Považuji psychedelii za art rock s elementem improvizace.
—Pete, bicí

Ve své podstatě, psychedelie je o tom být surrealistický; je jedno, jestli se toho dosáhne za použití zvláštních zvuků, divných produkčních technik nebo skrze představivost textů. Myslím, že člověk nemusí dělat psych-rock, aby byl psychedelický. Je to více o přístupu a způsobu uvažování a následném aplikování tohoto na daný žánr. Psychedelie se vyvinula do všezahrnujícího termínu pro cokoliv, co je trochu zvláštní. Dnes, zdá se, je pravda taková, že je s ní spojený vcelku odlišný zvuk. A ačkoliv lidé jej často označují za „hudbu drog“, nevěřím, že to tak bezpodmínečně musí být.
—Chris, zpěv/kytara

Pro mě psychedelie znamená opravdu jen připomínání energie šedesátek. Určitě surrealistické, s echy a zpožděními, takže se v tom můžete ztratit, ale pořád s optimistickým podtónem.
—Leah, baskytara/zpěv

White Kites (článek)

Vidím to jako šanci pro nás „odrostlé“, jak vetknout naše fantazie do reality; běžet lesy s vílami a monstry, magií a metaforami a přinést do této tvrdé reality politicky motivovaných a podělaných rozhodnutí naše rozličné, barvité pohádky, hrdiny, hrdinky a antihrdiny, aby zachránili svět nebo nám ukázali jinou cestu. Je to forma, která vznikla z potřeby uniknout válkám, hladomorům, genocidám, revolucím, Velkému bratru, internetu, širokým, tenkým a dotykovým obrazovkám a všem médiím – v podstatě jakékoliv věci, která krade náš čas a určuje, kdo jsi, co by sis měl myslet a s kým to máš dělat. Psychedelie je uvolnění mysli a nebezpečná pozvánka do snu.
— Sean, zpěv

/// ENG

π (Pi) (article)

 It’s creating independent of any external inhibitions which might hinder an individuals expression. Psychedelic works are the imagination of the individual or individuals shaped into something which can be shared and experienced by others. It doesn’t limit itself to any standard by which another may judge it, and its primary focus is to create something new or reinvent a previous idea as opposed to mimicking something which came before it.

Deep Space (article)

Psychedelia is anything that has to do with questioning the boundaries, and pushing past them. A psychedelic musician often looks at musical standards, recording standards, and cultural standards, and uses musical art to reach into people’s minds and shake them free of the unquestioned normalities and mundanes of society.

Ghosts of Jupiter (article)

Psychedelic music is best when it transports the listener; takes them on a journey. To me psychedelic means employing all the elements of creativity and sound to try to construct something outside of our every day experience. It’s escapism or fantasy.
— Nate, vocals/keys

Home Sweet Psychedelic (article)

Psychedelic is the combination of other sounds that creates a new sound that makes you mind, body and soul conect with this new sound. In other words it is the union between your body, mind and soul with this new sound that makes you transcend into another place in which there is nothing else but serenity and peace in the form of music.

Sky Picnic (article)

 I think of it as art rock with an improvisational element.

— Pete, drums

At it’s heart, psychedelia is about being surreal; whether this is through the usage of strange sounds, odd production techniques, or through the imagery of the lyrics. You don’t have to be creating psych rock to be psychedelic though. It is more of an approach and a way of thinking and applying that to that genre of music. Psychedelic has really turned into an all-encompassing term for anything that’s slightly weird. these days it seems, where in reality though, there is quite the distinct sound that comes along with it. And while people are quick to call it “drug music” or whatever, I don’t believe that has to necessarily be the case.

— Chris, vocals/guitar

For me, psychedelic really just means evoking the energy of the 60’s. Definitely surreal, with echo and delay so you can get lost in it, but still with that optimistic undertone from back then.

— Leah, baskytara/zpěv

White Kites (article)

I see it as a chance for us ‘grown-ups’ to weave our musical fantasies into reality; to run in the woods with fairies and monsters, magic and metaphor and bring into this stark real world of politically-bias and fucked-up decisions, our various colourful tales, heroes, heroines and anti-heroes to save the day, or show us another way. It is a form grown out of the necessity to escape from wars, famine, genocide, revolution, big-brother, the internet, wide-screens, flat-screens, touch-screens and all the media – in fact any ‘thing’ which wants to steal your time and define who you are, what you should think and who to do it with. Psychedelia is the mind let loose and the dangerous invitation to dream.

— Sean, vocals