Dnes to bude o japonské kapele, která je sice v obecných poměrech zapadlá, ale v rámci psychedelické subkultury vcelku známá. Už se o ní psalo i česky, konkrétně na stránkách labelu Silver Rocket. Zajímavé na dnes představované desce je kromě země původu i to, že ačkoliv je spíše heavy-metalová, zachovává si psychedelický ráz.
Uskupení odstartovalo svou kariéru v roce 1968, kdy se zpěvák Yuya Uchida vrátil z návštěvy Johna Lennona, odhodlaný přenést tehdejší styl hudby do Japonska. Zformoval šestičlennou skupinu The Flowers a o rok později s nimi vydal album Challenge! složenou z coververzí Jimiho Hendrixe, Cream či Janis Joplin. Nutno poznamenat, že větší rozruch než hudba samotná způsobil fakt, že byli na přebalu nazí.
Po této nahrávce prodělala kapela nezanedbatelnou metamorfózu. Formaci opustili vokalistka Remi Aso a kytarista Katsuhiko Kobayashi, načež Yuya vyhodil i zbytek kapely, kromě bubeníka Joji Wada. Místo nich přišli Akira “Joe” Yamanaka (zpěv), Hideki Ishima (kytara/sitarla*), Jun Kobayashi (basa) a Nobuhiko Shinohara (klávesy). Sám Yuya se převtělil do role producenta a kapelu přejmenoval na The Flower Travellin’ Band.
* Sitarla je Ishimovo vynález. Ve své podstatě je to sitár umístěný na tělo klasické kytary a v současné době jsou na světě (prý) pouze dva exempláře.
Nové složení debutovalo v roce 1970 albem Anywhere, na kterém znovu hrají covery (a kde opět figurují nazí na přebalu, tentokrát jedoucí na motorkách). Tentokrát jsou písně ale mnohem více upravené a se značně tvrdým zvukem. Ke konci téhož roku ještě natočí album Kirikyogen; to ale vyjde až v roce 1975 po jejich rozpadu, protože skupina tehdy není s nahrávkami spokojená.
S vlastní tvorbou přicházejí poprvé v roce 1971 právě na albu Satori. To je charakteristické nejen prostým označením písní římskými číslicemi I-V, ale také pro osobitý zvuk, který mísí vlivy psychedelic-rocku s folklorní hudbou a zároveň vcelku neoddiskutovatelně prošlapává cestičku heavy-metalu.
V první písni se hrubé, rytmické riffy střídají s hypnotickými sekvencemi vysoko laděné kytary, jež se prolíná s tříoktávovým hlasem zpěváka. Ve „dvojce“ se pak poprvé ozývá sitarla doplněná o perkuse, které umocňují jakousi mystickou atmosféru písně. A v podobném duchu pokračuje i zbytek alba. Někdy více prostoru dostává klasická kytara, jindy se do popředí dere spíše sitarla. Jistotou zůstává dunivě brumlající basa na pozadí a nenásilně, přesto nepostradatelně zakomponované bicí.
Ve stejném tempu pokračovali v tvorbě i nadále, takže o rok později spatřila světlo světa druhá studiová deska s jejich vlastní tvorbou nesoucí název Made in Japan a o další rok později vyšlo album Make Up, které tvořily jak studiové, tak živé nahrávky.
Ten samý rok (1973) měli doprovázet na japonském turné The Rolling Stones, ale kvůli potížím s vízy byly nakonec všechny koncerty zrušeny.
Tou dobou už se Yuya, ale i ostatní členové, věnovali několika různým projektům a z toho důvodu vyhlásila kapela pauzu, která nakonec trvala 35 let.
Tracklist
psychedelic-rock / heavy-metal
- 05:25 — Satori, Pt. 1
- 07:06 — Satori, Pt. 2
- 10:44 — Satori, Pt. 3
- 11:01 — Satori, Pt. 4
- 07:58 — Satori, Pt. 5
Během té doby se Uchida a Yamanaka věnovali také herectví. Trvalo to do roku 2002, ale nakonec se jejich zápal pro hudbu a herectví potkal. Oba získali roli ve filmu Jitsuroku Andō Noboru kyōdō-den: Rekka a (těžko říct proč) pustili režisérovi album Satori. Ten jím byl natolik unesen, že tuto hudbu použil jako soundtrack k filmu.
V roce 2007 kapela oznámila návrat k životu a o rok později znovuzrození potvrdila vydáním alba We Are Here. Vcelku čile koncertovali a to až do roku 2010, kdy přišla ledová sprcha v podobě oznámení, že zpěvák Yamanaka onemocněl rakovinou plic. Veškerá další vystoupení byla zrušena a Yamanaka se odebral na léčení, v srpnu 2011 však zpěvák nemoci podlehl.
Oficiální stránky kapely (anglická verze) ZDE.
Celé album k poslechu na groovesharku.
0 komentářů
1 pingback