Tato kapela by vás určitě neměla minout a sám nevím, jak je možné, že jsem ji objevil až nedávno, protože – bez diskuze – z šedesátkové tvorby vybočuje a mezi nadšenci do tohoto hudebního období se těší značné popularitě. Originální výlisky (kterých je pouhých 700 kusů) se prodávají za tisícové částky v dolarech! (Například zde za 3 764 dolarů.)
Skupina C.A. Quintet se pozvolna formovala od roku 1962, kdy bezejmenná parta kamarádů vyhrávala po školních plesích covery. Line-up, který stvořil tři singly a nakonec dnes představované album, se dal dohromady v roce 1966. Konkrétně jej tvořili tito: bratři Erwinovi – Ken (zpěv, trumpeta) a Jimmy (zpěv, baskytara), Tom Pohling (kytara), Doug Reynolds (klávesy) a Paul Samuels (bicí).
Ohledně smyslu názvu existuje více verzí. Sám frontman Ken Erwin tvrdí, že už si nepamatuje, jestli měl název nějaký konkrétní význam. Uvádí, že jeden čas zkratku C.A. vykládal jako Cowboy Acid. Jinde se lze dočíst, že šlo o hříčku s výslovností [see a quintet]. Každopádně sám Erwin uznává, že tento nekonkrétní a tuctový název byl nejspíše jeden z důvodů, proč nikdy neprorazili na národní úrovni.
Dalším důvodem neúspěchu byla asi lokalita – zemědělský středozápad. „Tehdy, a platí to asi stále, chodili lidé do klubů tancovat a setkávat se s opačným pohlavím. Většina lidí, kteří chodili do klubů nechtěli koncert; chtěli slyšet kapelu, která hrála písničky, které znali a na které si mohli zatancovat,“ osvětlil tehdejší vztah kapely a publika Ken.
Nutno poznamenat, že vydané singly se ještě snažily jít publiku naproti, protože nabízely jednoduché texty a líbivé melodie šedesátkového mainstreamu. Hromadící se frustrace z této situace nakonec vyústila v album Trip Thru Hell, které neobsahuje jediný love song, což sice bylo pozoruhodné vzepření se diktátu posluchače, na druhou stranu faktem zůstává, že album budí mnohem více pozornosti dnes než tehdy.
↑ Píseň, která se z neznámého důvodu neobjevila na dvou (neautorizovaných) CD release, a tedy není příliš známá.
Z hudebního hlediska je album Trip Thru Hell zajímavý kus, který se vymyká většině tehdejší tvorby. Originální album bez bonusů je pro mě zatím asi jedno s nejpůsobivější a nejjednotnější atmosférou, na které jsem narazil. Vcelku kuriózním faktem je, že i přes značně „trippy“ zvuk se Ken Erwin vyjádřil, že drogy začal brát až PO nahrání tohoto alba. Na druhou stranu, svojí roli určitě sehrálo také to, že se o hudbu zajímal od mala a to v celé její šíři – od klasiky přes jazz až k rock’n’rollu. A zdá se, že celou tuto zkušenost se mu podařila zkondenzovat do jednoho alba.
Asi nejslabším místem nahrávky je dlouhé a prapodivně echem zdeformované sólo na bicí, což naštěstí vyvažují velmi jemně vkomponované, Španělskem inspirované party na trumpetu a propracované basové linky (Jimmy Erwin hrál také na tubu a odtud prý bral mnoho nápadů pro baskytaru).
Za mě je to určitě skvělá muzika, která uvízne v paměti – na rozdíl od jiných pokusů té doby. Ale jako všechno, i toto album má své kritiky – pokud se chcete konfrontovat se zástupem názorů na toto album, doporučuji si pročíst tuto stránku.
Také nepřehlédněte rozhovor s Kenem Ervinem zde [eng] (kde se dočtete pár dalších zajímavostí, které jsem vám zatajil) a zde [eng] jeden kratší. Úplně nejméně se dozvíte na oficiálních stránkách, ale ze zvědavosti se tam podívat můžete.
Lidi, pro které kapela hrála, jejich hudba nezajímala – chtěli „jukebox z masa a kostí“, mám-li použít oblíbený obrat Kena Erwina. Kapela se po vydání alba začala pozvolna rozpadat a její definitivní konec nastal v roce 1971, kdy (v čtyřčlenné sestavě) zahráli svůj poslední koncert v prostorách střední školy ve městě Pepin. Koncert (ač ve značně pofidérní kvalitě) zaznamenali a byl vydán v roce 1984, znovu pak v roce 2006.
Tracklist
acid-rock / psychedelic
- 09:09 – Trip Thru Hell, Pt. 1
- 02:31 – Colorado Mourning
- 04:41 – Cold Spider
- 04:43 – Underground Music
- 02:04 – Sleepy Hollow Lane
- 02:12 – Smooth As Silk
- 03:40 – Trip Thru Hell, Pt. 2
- 02:09 – Dr. Of Philosophy
- 01:59 – Blow To My Soul
- 02:31 – Ain’t No Doubt About It
- 02:26 – Mickey’s Monkey
- 02:47 – I Put A Spell On You
- 02:22 – I Shot The King
- 02:09 – Fortune Teller’s Lie
- 02:49 – Sadie Lavone
- 02:11 – Bury Me In A Marijuana Field
Bonusy
- 02:13 – Colorado Mourning (Alternate Version)
- 02:08 – Underground Music (Alternate Version)
- 03:20 – Smooth As Silk (Alternate Version)
Gregor von Kolofon
C.A. Quintet miluju! Super článek, díky!
Ivan
C. A. Quintet jsou výborní, ale s propagací téhle kapely v Čechách jsem trochu narazil, kamarádům se jejich zvuk zdál dost primitivní a málo progresivní.
Matěj
Souhlasím, že po instrumentální stránce to není žádný virtuózní opus, ale nesouhlasím, že by kapela byla málo progresivní – ne hudebně, ale myšlenkově. Líbí se mi, že natočili de facto protestní desku namířenou proti vyprázdněnému Flower Power popu a záměrně vynechali jakékoliv písničky o lásce.