km_intKikagaku Moyo se dost pravděpodobně stanou „velkou“ kapelou. Našlápnuto mají solidně. Než ovšem podepíšou s velkým labelem a začnou pravidelně jezdit na velký akce po celým světě, máte možnost je vidět v pražským klubu Podnik na takřka komorním koncertě. Už v pondělí 25. května. Dost dobrej důvod jim položit pár otázek.

Zdravím Kikagaku Moyo! Na začátek musím přiznat, jak mě překvapilo, že od první desky zníte jako vyzrálá a v podstatě „hotová“ kapela. Jak se něco takového povede? Jste profesionálové?

Ahoj, díky moc za rozhovor! Nejsme žádní profesionální muzikanti. Oproti kapelám, které se „jen“ scházejí ve zkušebně, je náš zvuk o trošičku lepší asi proto, že my spolu žijeme a hraní hudby je pro nás pravidelný rituál. Navíc si často mezi sebou měníme nástroje, abychom získali nový pohled na věc.

Během krátké chvilky jste se stali jednou z nejslibnějších psychedelic kapel vůbec. Je obtížné jezdit tour a zároveň žít „normální životy“? Je vaším cílem živit se hraním?

Pro nás jako pro Japonce je to rozhodně těžší než pro kapely z Evropy a USA, ale existuje pár japonských kapel, které to zvládly, takže to možná vyjde i nám.

Pracujete ve své hudbě s improvizací?

Improvizace je svět, kde můžeme prozkoumávat naší vnitřní mysl a osvobodit naše vědomí od našich těl. Komunikovat prostřednictvím hudby je jedna z nejlepších věcí, kterou můžete s přáteli dělat.

Kromě kapely máte ještě svůj vlastní DIY label Guruguru Brain Records, kde jste zatím vydali jednu kompilaci a především pak výborný kapely Scattered Purgatory (drone/ambient z Tchaj-wanu) a Sundays & Cybelle (heavy psych rock z Japonska). Mimochodem mám obě desky doma haha. Jaké máte s labelem plány?

Díky moc za podporu! Prostřednictvím labelu chceme pomáhat asijské hudební scéně, kde je sice velké množství skvělých kapel, ale ne tolik labelů, které by je podporovaly.

Slyšel jsem, že v Tokiu organizujete koncertní sérii s názvem Krautrock Nights (zcela náhodné sestavy muzikantů hrají krautrockové klasiky od Ash Ra Tempel, NEU!, Can apod. – pozn. red.). O co jde?

Zjistili jsme, kolik skvělých muzikantů kolem nás je ovlivněno krautrockem, tak nás napadlo, že by bylo zábavné něco takového uspořádat.

Jak byste popsali současnou psychedelic scény v Japonsku? Dočetl jsem se, že vyjma starých kapel typu Acid Mothers Temple není příliš silná. Chcete to změnit?

Rádi bychom změnili myšlení muzikantů, než se snažili měnit nějakou scénu. V poslední době se v rámci psychedelic hudby rozrůstá počet DIY koncertů, uměleckých akcí na koleně, což je super. Bohužel ale ještě mnoho muzikantů stále věří, že je objeví nějaký velký vydavatelský dům.

Které současné japonské kapely vás nejvíc baví?

Určitě Sundays & Cybele (psych rock), Minami Deutsch (krautrock) a Rollo (acid folk).

Dokázali byste sestavit žebříček deseti nahrávek, kterou jsou pro Kikagaku Moyo určující?

Popol Vuh – Aguirre (1972)
Tree – On the Shore (1970)
Grails – Burning Off Impurities (2007)
Fariport Convention – Liege & Lief (1969)
Arco Iris – sametitled (1970)
International Harvester – Sov Gott Rose-Marie (1968)
Six Organs of Admittance – School of the Flower (2005)
v/a I am the Center: Private Issue New Age Music in America 1950-1990 (2013)
Dungen – 4 (2008)
The Psychic Paramount – Gamelan Into the Mink Supernatural (2005)

Tomo (kytarista a zpěvák Kikagaku Moyo) psal, že se těší obzvlášť do Prahy. Jak to?

Praha je pro Tomoa jedním z míst, které chtěl vždycky navštívit, protože ho hodně inspiruje česká avantgarda, film 60. a 70. let a třeba takoví lidé jako Věra Čáslavská nebo Jan Švankmajer apod.

Díky moc za krátký rozhovor. Jestli máte něco na srdci, sem s tím! Uvidíme se v Praze!

Moc děkujeme za rozhovor! Nemůžeme se dočkat, až budeme v Praze!