Jmenovat nejdůležitější psychedelické kapely současnosti a vynechat přitom japonské Acid Mothers Temple není možné! Jedna z nejpopulárnějších a nejvíce ceněných kapel patří k základním pilířům scény už více než 20 let. Za tu dobu vydala na 70 různých nahrávek a procestovala celý svět.
Acid Mothers Temple se už brzy vydají na další evropské turné, které tentokrát bude mít svou zastávku také v Praze. Než se uvidíme 21. října na Sedmičce, na pár otázek nám odpověděl frontman Kawabata Makoto.
Hello! Můžeš nám prosím říct, co má na tebe jako na skladatele největší vliv? Které kapely a kteří hudebníci?
Moje hudba přichází z vesmíru (Upřímně, nemám pro to žádné konkrétní pojmenování, prostě tomu říkám „kosmos“). Já vlastně hudbu neskládám, přichází z mého vlastního vesmíru, já ji jen reprodukuju. Snažím se naladit svůj přijímač nejlépe, jak jen to jde.
Acid Mothers Temple a kolektiv kolem kapely měli už spoustu různých názvů a forem. Co se za tou neustálou proměnlivostí kolem kapely skrývá?
Acid Mothers Temple je takový deštník, pod kterým se ukrývá celá řada projektů různého hudebního zaměření. Pravda je taková, že chci s Acid Mothers Temple hrát různorodou hudbu a zároveň si chci pro každý projekt, který mám v hlavě, vybrat jiné muzikanty. Mám rád, když jsou správní lidé na správném místě, nebo spíš správní muzikanti ve správné hudbě.
Během let jsi spolupracoval se spoustou různých muzikantů a vyzkoušel jsi mnoho hudebních forem. Všechny souhrnně pojmenováváš „trip music“. Můžeš nám tenhle pojem definovat?
To je pravda, pojmem „trip music“ označuju svou hudbu. Je to něco, co se odlišuje od „psychedelic rocku“, protože byla šedesátková hudba vznikající pod vlivem drog určená pro publikum, které bylo také pod vlivem drog. Ale moje „trip music“ vystihuje hudbu, která má stejné účinky, aniž byste museli cokoliv brát. Na druhou stranu, pokud byste si ještě k naší hudbě něco vzali, účinky mohou být dvojnásobné nebo trojnásobné (smích). Obecně vždy pomocí naší hudby hledáme způsob, jak dostat posluchače na hranici vesmíru.
Často mluvíš o tom, jak tvá hudba přichází z vesmíru. Můžeš tu filozofii trochu přiblížit?
Moje hudba přichází z mého kosmu, kdykoliv a kdekoliv jsem – něco jako rádiové vlny. Svět je plný rádiových vln, jsou všude kolem nás. Pokud otevřeš svou mysl a své uši, uslyšíš určité zvuky. Ačkoliv se to na první poslech nemusí zdát jako hudba, poslouchej. Přesně to se snažím zaznamenávat. O tom to celé je.
Nikdy jsem nepřemýšlel tak, že by hudba byla vyjádřením mé osobnosti. Vždycky jsem spíš cítil jako „přijímač“, vždycky jsem se z procesu skládání snažil odstranit své osobní pocity, své smysly a své ego, mým cílem bylo zaznamenat samotnou podstatu hudby.
Koncerty Acid Mothers Temple se často rozvinou v nekonečnou jam session. Jaká to musí být výzva tuhle energii zreprodukovat i na nahrávce?
Nahrávání a živé koncerty jsou totálně rozdílné věci. Živé hraní znamená, že musíš přemýšlet o čase, místě, lidech… to jsou tři nejdůležitější faktory. Hraješ na určitém místě, v určitý čas a pro určité publikum. Ty faktory se neustále mění, proto v podstatě nikdy nemůžeme odehrát ten samý koncert. Obecně improvizace pro mě neznamená free music. Improvizace pro mě znamená komponování, aranžování i hraní v reálném čase.
V minulosti jsi také často kritizoval japonská média. Z jakého důvodu? Jakou radu bys dal příštím generacím japonských experimentálních hudebníků?
Důvod, proč nemám rád japonské novináře, je ten, že dotyční nikdy neprojevovali respekt hudebníkům. Vždycky brali muzikanty jen jako prostředek k vlastnímu prospěchu – ať už šlo o nahrávky zdarma nebo volné vstupenky na koncerty či peníze za to, že o tobě napíšou. Nedokážu takovým lidem věřit. Mám s novináři až příliš mnoho špatných zkušeností.
To je také důvod, proč mě hudební publicistika se svými recenzemi vůbec nezajímá. Jsem si stoprocentně jistý, že budu hrát hudbu lidem, kteří si ji přejí poslouchat. Věřím, že okruh lidí, kterým se naše hudba líbí, bude postupem času ještě růst. Propojení mezi lidmi je nejsilnější a nejhlubší. Věřím lidem, ne médiím.
Co v dohledné době chystáte s Acid Mothers Temple? Co plánuješ ty osobně?
S Acid Mothers Temple nahráváme hned několik nových alb. Současně s tím vyjde několik starých LP nově i na CD. Většina členů AMT má i další kapely a projekty, nahrávací sessions apod. Takže čas, který věnujeme společné práci pro AMT, je velmi vzácný. Kromě turné se totiž v podstatě nevídáme, respektujeme navzájem svůj vlastní prostor.
Hned po podzimním turné s AMT se spojím se svým dlouholetým přítelem Jean-Francoisem Pauvrosem z Francie, abychom odehráli několik koncertů a festivalů. Následně na to vyrážím s úžasným bubeníkem jménem Nakatani Tatsuya na americké turné. To bude v listopadu a prosinci. Moc děkuju za rozhovor!
Přeloženo z webu coneysloft.com. Redakčně upraveno.
Leave a Reply