Juniore, další z kategorie „francouzská divná, a tedy zajímavá kapela“. Mé podvědomí pravděpodobně skrz psaní článků projevuje mou úchylku k Francii. 

Ale ačkoliv svou frankofilii přiznávám, je třeba uznat, že tato země má přirozené sklony k bizarnostem, jelikož už v dobách, které nám darovaly pop, se jejich nastrojené hvězdy nakrucovaly u refrénu „malé díry, malé díry“, u písně o bahně nebo o tom, že celý svět je kaktus. Myslím, že tedy ani není má vina, že tolik vhodných adeptů pro články o psychedelické hudbě je zrovna z Francie.

Na tvorbě Juniore se podílel producent Samy Osta, který stojí také za kapelou La Femme nebo Feu! Chatterton, jejichž společným jmenovatelem je zvuková linka jakéhosi potemnělého elektra. Mlhavá temnota se drží také třech Pařížanek, které v roce 2013 začaly pod hávem jména Juniore vydávat singly, v roce 2015 vydaly EP Marabout a konečně v roce 2017 přišly s prvním LP, jehož název už by nemohl být více francouzský než Ouh là là.

Hned první skladba budí dojem, že jste se ocitli na hradu v Karpatech a skulinou ve dveřích, která se pomalu a se skřípěním zvětšuje, na vás vykukuje Drákula. Nicméně, úvod s odkazem na francouzský pop nebyl náhoda. Něžný hlas Anny Jean stahuje pod povrch nablýskaných pódií, na kterých zpěvačky s podkolenkami vzhlížejícími k minisukním budují svou kariéru šedesátkových popových hvězd.

Úderné kytary je však kácí jako kuželky, pod jejichž otřesy na vás padají zrnka prachu z prkenného stropu nad vámi. Dokonce skrz dřevěné parkety vidíte prosvítat světla reflektorů a slyšíte hlas Francoise Hardy, hebkost tónů rozbíjí jen to, že název vaší verze se jmenuje Le cannibale.

Přirovnání k Francoise Hardy se nevyhnete asi v žádné recenzi téhle kapely. A není se čemu divit, když jí je Anna Jean občas podobná nejen hudebně, ale i svým vzhledem.

Navzdory úderným riffům a rytmickým bicím je trochu těžké uvěřit lehce apatickému hlasu Anny Jean, když zpívá například o tom, že panikaří. Takže ačkoliv jsou na albu často zvuky evokující pouťovou jízdu strašidelným domem, Anna Jean si znuděně dělá bubliny ze žvýkačky. Celé album vlastně zní jako by to byl speciální výběr na ples příšer. Tout (sinon rien) nasvědčuje o té etapě pokročilé noci, kdy chobotnice v kostýmu Frankensteina posilněné alkoholem skáčou do rytmu a parodují rockery hrající na kytaru. A nechybí ani retro ploužák Un twist nebo zasněné pohledy vzhůru a jemné pohupování u Ca balance.

Debut Juniore se tak stává povinnou součástí starter packu párty nestvůr. Spolu se starým hradem, dobrými kontakty na podsvětí a želé s příměsí krve.

Tracklist

psychedelic / psych-pop

  • 01:44 – Ouh là là
  • 03:31 – Panique
  • 04:32 – Difficile
  • 03:36 – Cannibale
  • 03:27 – L’accident
  • 03:55 – Ça balance
  • 03:34 – En retard feat. Jo dlb
  • 02:33 – Extralucide
  • 03:27 – Tu vas, tu viens
  • 03:34 – Tout (sinon rien)
  • 03:24 – Un twist
  • 04:31 – Le jour d’après
  • 03:38 – Antoine
  • 07:28 – En cavale