Nedávno se k nám dostala informace o zajímavym slovenskym projektu ČARO OKAMIHU. Vzal jsem si teda nějaký prášky na spaní, zapil to Bombayem a šel na poslech jejich aktuálního alba Reborn of the Planet. Výsledkem toho byla hnusná kocovina a recenze, kterou tady pro Vás nahazuju.

čaroJak už název týhle partičky napovídá, koncept zvuku kapely staví na kouzlu okamžiku, všechno co hrajou je čistá improvizace a to je mi ohromně sympatický. Album Reborn of the Planet vzniklo v listopadu minulýho roku, kdy Monika Homolová, Peter Hlocký, Marc B.K. a Maroš Plávka uspořádali psychedelickou jam session a dali dohromady čtyři pocitový skladby.

Na desce mě zaujalo pár fakt dobrejch pasáží, který mi dokonce připomněly moje oblíbený Can, ale musím bohužel přiznat, že větší část alba zklamala mý očekávání. Hudební zpracování je velice dobrý, ale obsahově to celý, až na pár zvratů, působí dost monotónně. V polovině poslechu se tak můžete přistihnout, jak si hrajete s šourkem, čumíte z okna na postarší ženskou, který se zrovna roztrhla taška s nákupem, a přemejšlíte, jaký porno si večer pustíte… zkrátka tu hudbu vůbec nevnímáte.

Ani když jsem si ČARO OKAMIHU pustil s odstupem času, nedokázal jsem se do nich zaposlouchat. Možná, že písničky na desce Reborn of the Planet měly kouzlo v době, kdy vznikaly a přímo reflektovaly pocity hudebníků, ale na nahrávce mi to kouzlo chybí. ČARO OKAMIHU bych si určitě vychutnal víc v rámci nějaký live performance, kde by přímo před diváky vznikala jejich hudba. Mně osobně by to takhle dávalo určitě větší smysl.

Závěrem bych ještě rád pochválil cover desky, kterej je dost povedenej a má ho na svědomí slovenská umělkyně Hanka Blažeková.

Celkové hodnocení: 64%

Tracklist

psychedelic / improvization

  • 07:25 – Dreams of electric sheeps
  • 12:35 – Attack to our innocence
  • 06:27 – March to the end
  • 12:34 – Reborn of the Planet