Beauregard Ajax: Deaf Priscilla /1968/ (USA)

Dnes to bude po delší době o kapele z hlubin času. Jejich hudba není nijak výrazně výjimečná, však taky těch opravdových perel je už ze své podstaty omezené množství, zato osud kapely je podstatně zajímavější, než většiny kapel z té doby, a už jenom proto stojí za to o ní něco vědět.

Počátky kapely sahají do roku 1966, kdy se dohromady dali spolužáci ze střední, tehdy ještě pod jménem The Poets. O pár personálních změn dál přišlo další přejmenování, tentokrát na The Dumplings. Obsazení se také ustálilo: David Ferguson (zpěv, kytara), Charlie Hendrix (zpěv, flétna), Clint Williams (baskytara), John Boutell (zpěv, kytara) a Leo Hartshorn (bicí).

A kluci zůstali Knedlíky až do chvíle, kdy si je pod křídla vzal producent Bob Keane, lovec talentů a zakladatel tehdy nejvýraznějšího labelu v oblasti, Del-fi Records. Tomu se líbila kapela, ale název ne. Přesvědčování ke změně názvu nebylo těžké, vzhledem k tomu, že se líbil jen Charliemu, který název prve prosadil. A jak vznikl takový divný název? Řekli si, že by bylo fajn pojmenovat kapelu jako nějakou osobu, a tak sepsali seznam náhodně zkombinovaných jmen a vybrali si tento (jak sami říkají) divný název.

Hudebně byla kapela mírně nad tehdejším průměrem a těšila se v oblasti značné popularitě. Tu si vybudovali také tím, že hráli kdykoliv a kdekoliv mohli. Bubeník v jednom z rozhovorů například vzpomíná na koncert, který hráli na sjezdu Hell Angels. Prý po celou dobu koncertu jenom doufali, že odsud oni a jejich nástroje odejdou v jednom kuse. Nakonec to měli jen tak tak, později po jejich odchodu přijel na party konkurenční gang a došlo zde k obrovské bitce.

Jindy zase hráli ve strip baru, odkud je po chvíli vyhodili, protože zjistili, že jsou ještě pod zákonem. „Byly to dost zajímavé časy, zejména vezmete-li v úvahu, že jsem už čtyřicet let muž víry, “ dodává bubeník Leo Hartshorn, který je nyní reverendem.

V roce 1967 začali v Keaneovo studiu natáčet desku. Produkce se ujal sám Keane, ale po několika písních nahrávání předal Paulu Politiovi. Když jednoho dne z kraje roku 1968 skupina dorazila do studia na závěrečná nahrávání, nalezli vyražené dveře od studia a na nich lísteček od šerifa, že Keane měl roztržku se svým zaměstnancem. To byl konec nahrávání a ke konci roku i kapely, které nepomohlo ani další přejmenování, tentokrát na Sleep.

Pásky s natočeným materiálem se ztratily. Až v roce 2006, tedy 38 let poté, co se Beauregard Ajax rozpadli, tuto kapelu objevil německý label Shadok Records. Bohužel nezískal originální pásky, ty zůstávají nadále neznámo kde, ale pouze kopie, které mají o dost nižší kvalitu. Že se nejedná o finální mix naznačují i čtyři bonusové písničky, což jsou ale jen jiné, ne příliš odlišné verze písniček z alba.

Tracklist

psychedelic / surf

• 02:18 – Loneliness Is a Sometime Thing
• 02:30 – Goodbye Again
• 01:56 – I Will Be Looking Away
• 03:09 – Dr. Jebediah Webb
• 02:29 – Is Tomorrow Thursday
• 02:16 – Dead Woman Blues
• 03:33 – Blue Violins
• 02:42 – Things Will Work out Fine
• 02:01 – Happy Brontosaurus
• 02:25 – Deaf Priscilla
• 02:06 – Feather in a Bottle
• 02:04 – Take You Far Away
• 02:04 – Love Is a Prize
• 02:29 – Kaleidoscope
• 03:34 – Blue Violins (bonus)
• 02:16 – Dead Woman Blues (bonus)
• 02:30 – Goodbye Again (bonus)
• 01:52 – I Will Be Looking Away (bonus)