Nejen v Americe existuje a existoval trend politické satiry v hudbě. Co se týče americké historie 2. poloviny 20. století, patrně není prezidenta, který by nebyl kritizován a zesměšňován. Když se ale takového úkolu zhostí hudební experimentátoři, výsledek je víc než zajímavý. Řeč je o duu zvaném Skeleton Crew.
Uskupení Skeleton Crew vzniklo roku 1982, původně jako bezejmenný kvartet. Vzápětí však odešli dva muzikanti (na vině byl shodou okolností u obou pneumotorax), načež zbyli jen Fred Frith a Tom Cora. Aby si to ztížili, nenabírali nové členy, ale pokračovali sami, což mimo jiné vyústilo i v to, že na svých vystoupeních hráli hned na několik nástrojů najednou. Za těchto účelů si i sami vyráběli perkuse nebo basu, stejně tak tím objevovali úplně nové techniky hraní. Už od roku 1982 koncertovali všude po světě, roku 1984 dokonce ve Východním Německu a Československu – sám Frith vzpomíná na tajný koncert v jakési pionýrské chatě v okolí Prahy, který se těšil nadměrné účasti, přestože byl inzerován pouze ústně.
Téhož roku nahráli ve Švýcarsku své první album – Learn to Talk (1984). Nakolik chtěli kritizovat tehdejší vládu a prezidenta Ronalda Reagana není úplně jasné, nicméně sami uváděli, že jim Reagan a ostatní politické figurky byly spíše uměleckou inspirací, ne důvodem tvrdě protestovat a bouřit se. Skrz album uslyšíme různé výňatky z americky vlasteneckých televizních spotů a hlavně i výroky samotného prezidenta (např. „We’re still free in America!“ nebo „Will they bury us? We will bury you.“). Spolu s tím se satira projevuje i v jejich textech („Learn to talk – your friends will be amazed!“) s ironicky humorným doprovodem.
Frith s Corou v průběhu desky střídají slušnou řadu hudebních vlivů, z čehož vyplyne celkem originální fúze klasické avantgardy, anglické či jihoamerické tradiční hudby a bůhví čeho ještě. Frith krom své kytary velmi často sahá i po houslích – ovlivněn spoluprací s The Residents to vše smíchává ve velmi zvláštní elektroakustickou atmosféru.
Mezi nejsilnější momenty alba patří bezesporu sarkastická píseň Learn to Talk, také ale zajímavá koláž We’re Still Free a The Washington Post, track deformující stejnojmenný americký pochod. Instrumentální diverzí ale nechybí ani zbytek desky – závěrečná skladba Zach’s Flag zní, jako by patřila k Frithovu sólovému albu Gravity, nežli ke Skeleton Crew; míchá jakési karibské téma s něčím připodobitelným k neworleanskému jazzu
Tracklist
avant-garde / experimental
Side Free
- 03:40 — Que Viva
- 03:39 — Onwards and Upwards
- 02:35 — The Way Things Fall (Back Apart)
- 02:14 — Not My Shoes
- 01:28 — The Washington Post
- 04:16 — We’re Still Free
- 02:43 — Victoryville
Side Dirt
- 02:53 — Los Colitos
- 01:44 — Life at the Top
- 03:40 — Learn to Talk
- 05:13 — Factory Song
- 04:22 — It’s Fine
- 03:10 — Zach’s Flag
Leave a Reply