Dnes se po delší době podíváme na něco tvrdšího. Kapela Charlies bývá dokonce považována za nejtvrdší finské uskupení raných sedmdesátých let.
Skupina se zformovala v roce 1964 kolem Eera Raviho a Kariho „Pitkä“ Lehtinena v okolí města Lahti. Zbytek kapely se postupně obměňoval kvůli povinné vojenské službě. Zprvu hráli progressive blues rock, ale po vystoupení Cream v roce 1967 došlo k rapidní změně zvuku směrem k heavy prog-rocku.
Kapela byla vcelku oblíbená, avšak větší publicitu nikdy nezískala, protože ve Finsku v té době existovaly dva světy – jeden v Helsinkách a druhý ve zbytku Finska. Přesto se jejich vystoupení stala kultovními – šílenou hlasitost, kterou chlapci ždímali ze 100 wattových Marshallů, doplňovala drsná image.
Do studia se poprvé dostali v roce 1969, po jehož návštěvě vydali malonákladový singl. Ještě ten samý rok pak nahráli svůj debut nesoucí název Julisteiden Liimaajat pro stejnojmenný film (o kterém těch několik lidí, co jej viděli, prohlásili, že je nejhorším snímkem filmové historie).
Dnes představované album přišlo na svět v roce 1970 v sestavě Eero Ravi (kytara), Kari Lehtinen (baskytara, tamburína), Igor Sidorow (flétna, saxofon, piano), Ari Ahlgren (bicí, marocké hliněné bubny) a Wellu Lehtinen (zpěv, harmonika, bubny, cowbell).
Ve sklepní místnosti dva metry vysoké bez jakékoliv izolace nahráli během dvou dnů osmistopé album Buttocks. Víceméně by se tato deska dala označit za zachycení jejich tehdejšího repertoáru, protože podle frontmanových slov vždy, když měli nové písničky, ty staré dál nehráli.
Autorem přebalu desky je baskytarista Lehtinen. Když se nahrávka dostala do obchodů, kapela zjistila, že nahrávací společnost otiskla stejný obrázek z obou stran, tzn. u desky nebyly žádné informace o desce či kapele. V několika obchodech desky o tyto informace vlastnoručně doplnili, ale většina nahrávek byla prodána bez nich.
Deska bývá oceňována pro excelentní kytarové party, které nahrávce dominují. Občas se hutným kytarovým duněním dere do popředí flétna, vnášející do písniček trochu mystický nádech. Najdou se ale i okamžiky, kdy kapela ze zajetého zvuku naprosto vybočí. Ať už tak ale učiní za použití saxofonu, či přechodem v jakýsi perkusní jam, stále je v hudbě cítit ta živelná energie a nasazení, s jakým je hrána.
Tracklist
prog-rock / heavy-psychedelic
- 03:32 — Tuesday Song
- 05:17 — Like The Purpose Told Me
- 05:57 — Smoggy Story
- 07:51 — Try, Try Or You’ll Never Die
- 03:15 — Feeling That Feeling
- 03:40 — Living For Myself (I’m A King Dreamer)
- 05:23 — Madness And Otherkind Of Influences
- 06:22 — For You Catherine And Before You
Kapela nebyla moc spokojená s kvalitou zvuku na Buttocks a obecně studio příliš v lásce neměla, mnohem raději koncertovali. A brali to opravdu zodpovědně – během let 69-71 hráli v průměru třikrát týdně a ve většině případů jejich sety trvaly kolem čtyř hodin. Kromě třítýdenního turné po Švédsku se ale omezovali pouze na domácí půdu.
Kapela se rozpadla v roce 1975, v roce 1997 pak odehrála ještě jeden koncert.
Celé album k poslechu na groovesharku.
Leave a Reply