REPORT: Temples v Akropoli aneb Češi nekoušou

Temples se vydali do Evropy, aby představili své nové album Volcano a tentokrát se nějakým zázrakem zastavili 9. 4. 2017 také v Praze. Plni očekávání jsme sledovali slunce, jak se pomalu sklání za Žižkovskou věží a láká nás k sobě do Paláce Akropolis.

© 2017 / www.JanKuča.com

Jenomže když jsme tam přišli, nebylo tam ani slunce, ani Palác Akropolis a z Žižkovský věže koukala jenom špičička. Všechno to totiž spolkl monstrózní fialovej autobus s nápisem STAR COACHES INC. Hvězdičky z Británie jsou tady, vole.

V milém prostředí sálu jsme (vnímej ten plurál jako překvapivě velkej houf příznivců psychpopu) byli přivítáni předskokany s názvem Creatures. Není mi teda vůbec jasný, jak se takováhle kapela dostane na turné po vyhlášenejch sálech Evropy. Vidím to asi tak, že si prostě někdo hodně blízce napojenej na Heavenly Recordings řekl, že se chce projet s Temples, a tak sebral pár kámošů, za odpoledne dali dohromady set a jelo se. Ta hudba byla naprosto bez nápadu, bez sebemenšího prožitku, jenom si tam tak tajtrlíkovali a plácali se po zadku. Naštěstí to vše lze brát jako záměr – po takovýhle předkapele totiž publiku skutečně vyprahne po pořádný muzice.

Ta se ozvala přesně úderem půl devátý v rámci písně All Join In. Tady bych se ale u té muziky na chvilku pozastavil a trochu ji na začátek shodil. První, čeho jsem si všiml, byly totiž nedostatečně nazvučený klávesy, a to bohužel hrozně ubralo celýmu koncertu. Adam si tam za tou dřevěnou deskou mohl klidně flambovat palačinky a vyšlo by to nastejno. No a dáte-li si tuhle nepříjemnost dohromady s tím, jak moc je na klávesách zvuk novýho alba závislej… nemilé, že? Ale zpátky k All Join In: svým textem svádí k umístění na začátek setu, ale podle mě by lidi mnohem víc vtáhla do děje nějaká chytlavější písnička jako třeba Certainty, která to dělá i na albu.

Narvaný kytary a tleskání se snarem

Mě tam vtáhla až Colours To Life, srdcovka, která zazněla jako druhá. Vlastně by se dalo říci, že všechny songy z alba Sun Structures byly naživo lepší než jejich noví kolegové. Hlavní příčinu bych hledal v tom, že ty narvaný kytary v písni Sun Structures nebo A Question Isn’t Answered pohltily člověka mnohem víc než neexistující klávesy/palačinky. Ale i ty poklidný z prvního alba (Keep In the Dark nebo Shelter Song) fungovaly parádně – tyhle jednoduchý věci tě chytnou, že se najednou přistihneš při volání „Night night!“ a tleskající se snarem. O novejch se tohle říct bohužel nedá. Ač mám to album fakt rád, naživo doplácej na to, že jsou moc spjatý s tim charakteristickym zvukem a bez něj to holt neni vončo. Samozřejmě hraje v jejich neprospěch i to, že je lidi zkrátka ještě tolik neznaj.

Milým překvapením uprostřed setu se stala skladba Move With The Season, které se nám dostalo dokonce v prodloužené podobě. Abych vyzdvihl taky nějaký věci z Volcana, po ní nás rozhejbala Mystery of Pop a to byla mimochodem chvíle, kdy jsem si uvědomil, že jsme jako publikum fakt aktivní. V Holandsku ani na Pařížskym Psychfestu se jim takový odezvy v podobě tance a ovací zdaleka nedostalo. Ale možná je to dáno tim, že tam jsou takovýhle kapely denním chlebem, kdežto pro nás jsou spíš něco jako… velikonoční beránci.

V How Would You Like To Go bych vypíchnul Jamesův zpěv. Udělal velikej pokrok a roztříštil moje předsudky, který jsem přitáhl z minulejch koncertů. Trefoval ty neuvěřitelný vejšky přesně, pořádně to procítil a nic na tom neubírá fakt, že se v tom živym provedení jistil Adamovým doprovodem o oktávu níž. Tahle věc mě učarovala ještě víc než z LP a to je co říct.

Světla hezký, ale Madalchemy to neni

Ještě jsem se nevyjádřil ke světlům, které jsou samozřejmě také důležitou součástí show. Jo, hezký, ale Madalchemy jako na Desert Daze Tour s sebou tentokrát nevzali. A to je tuze velká škoda. I tak je ale měli krásně sehraný s muzikou a rozhodně splnily svůj účel.

Set zakončily tři energický songy včetně Mesmerise a jejího desetiminutového outra, které už po několik let úspěšně hypnotizuje svět napříč kontinenty. Po nevídaném aplausu přidali dvě starý pecky, po nichž následoval aplaus ještě nevídanější.

Ne vážně, já jsem na nás jako na publikum hrozně pyšnej. Sice bude něco na tom, že se oproti západnímu publiku mnohem snáz necháme opít rohlíkem, ale aspoň jsme jim dodávali energii a sami tak koncertu dost přidali. A co je hlavní, vyprodali jsme koncert Temples a zakřičeli do světa, že se nám kapely tohohle formátu už nemusej obloukem vyhýbat! (Jacco? Jo, ty, na tebe mluvim.)

SETLIST:

1. All Join In
2. Colours to Life
3. Roman God Like Man
4. Sun Structures
5. Certainty
6. (I Want to Be Your) Mirror
7. Keep in the Dark
8. Move With the Season
9. Mystery of Pop
10. How Would You Like to Go?
11. Open Air
12. Mesmerise
13. Strange Or Be Forgotten

Encore:

1. A Question Isn’t Answered
2. Shelter Song