Když mi bylo asi 15, strašně mě rozčilovalo, že je tolik písniček pořád jen o lásce. Proč omílat neustále to jedno téma dokola? V té době se ve mně tedy zrodila geniální myšlenka, že by měla vzniknout nějaká skladatelská perla třeba o šišce. Nebo prostě nějakém podobném úplně absurdním předmětu.
Jenže, šiška vám zase tak moc často neláme srdce a nedělá vlastně ani nic jiného. Může se sice stát, že vám třeba vypíchne oko, když spadne v hodně špatném úhlu, ale ani to není zrovna téma hodno lyrického ztvárnění. Ovšem, s více monumentálními objekty už je to jinak, a tak někdo vytvořil píseň o hoře: „Jsem horaaa, jsem pod stromy, hlava v oblacííích.“ Ten někdo byli konkrétně Moodoïd.
Moodoïd se celkově vyžívá v absurdnostech. Klip k této skladbě vznikl tak, že si Pablo Padovani vyhledal slovo hora v encyklopedii a významy, které se k ní pojily, zakomponoval do videa.
Pablo Padovani, mimo jiné kytarista Melody’s Echo Chamber, si zbytek svého klanu složil z výhradně ženského pohlaví z jakéhosi vnuknutí, že své písně prostě rozhodně musí hrát s nimi. A tak hledal budoucí členky své kapely všude možně, až jim nakonec v roce 2013 vzniklo EP. A dokonce jim tento jejich první počin mixoval Kevin Parker z Tame Impala.
V roce 2014 se objevilo první LP Le Monde Möö pocházející podle Pabla z měkké planety tvořené šlehačkovými horami. Vyjedete z francouzského Toulouse vstříc mnoha zákoutím psychedelického rocku, sjedete jazzové zákruty a potom se pustíte po řece Léthé do Hádova podsvětí, kde vás čeká synth-popové disko z osmdesátek, na které by si zatančil i John Travolta. Ale nenechte se na své cestě zmást. Snadno se můžete stát obětí směsi exotických zvuků navozujících indický Bollywood nebo rituální oslavu afrického kmene, při němž na vás zpoza keře tu a tam vykoukne saxofonista.
„Kdybys chtěl vyplnit místo, můžeš tam ještě dát mou extra amatérskou koláž, která vznikla v rámci kreativní prokrastinace. :D“
Při poslechu Le Monde Möö není samozřejmé nic víc, než sokratovské „vím, že nic nevím“. Není totiž ani trochu jisté, kde nakonec skončíte, protože každá skladba vás zavede úplně jinam, než se vám podle prvotního pohledu na mapu zdálo. Možná je to tím, že vám oči zahalí zlaté třpytky a neonová mlha.
Tracklist
- 04:00 – Les garçons veulent de la magie
- 06:03 – La lune
- 03:26 – Machine Métal
- 05:43 – Bleu est le feu
- 05:11 – Les oiseaux
- 03:58 – Yes & You
- 03:43 – Bongo Bongo Club
- 06:39 – Les chemins de traverse
- 04:42 – Heavy Metal Be Bop 2
- 05:33 – Les filles font que le temps est jouissif
Leave a Reply