Jako druhý příspěvek ze světa alternativy se podíváme na rané album od legendární, avšak v dnešní době takřka neznámé kapely Gong.
Kapela Gong prožila několik dekád aktivní existence a jejich členové přicházeli a odcházeli tolikrát, že je těžké se v tom zorientovat. Prožila si i několik rozštěpení na další skupiny a několikanásobných přejmenování (Mothergong, Planet Gong, New York Gong atd.), ale nejproslulejší je její nejranější formace do roku 1976.
Začátky skupiny se datují od roku 1967, kdy australský hudebník Daevid Allen nebyl vpuštěn do Velké Británie kvůli nesrovnalostem s vízem. Byl tehdy na evropské tour se skupinou Soft Machine (canterburský prog/psychedelic), jíž byl také zakládajícím členem. Allen tedy zůstal ve Francii, kde se následně setkal s Gilli Smyth, britskou profesorkou v té době vyučující na Sorbonně a společně se zasloužili o první inkarnaci skupiny Gong, sestávající se napůl z anglických a francouzských hudebníků. Usadili se na francouzském venkově a žili v komuně spolu s členy, kteří se volně střídali.
Typický „mítink“ skupiny Gong:
Ze začátků, kdy skupina hledala svůj styl (a členy), stojí za zmínku první album Magick Brother (1970) či kolaborace se Soft Machine – Bananamoon (1971). Svůj jedinečný sound ale Gong předvedl až následujícím albem, nazvaným Camembert Electrique. V tu dobu sestavu tvořil Allen (kytara), Christian Tritsch (basa), Didier Malherbe (saxofon, flétna) a Pip Pyle (bicí). To vše završovala Gilli Smyth, provádějící takzvaný space whispering.
Hudebně se Gong oficiálně eviduje jako příslušník tzv. Canterbury Scene, což je mlhavě definováno jako mix jazzu, psychedelicu a progressive rocku – tedy prakticky všeho. Jelikož nám tento popis nedá o hudební stránce Gongu žádnou představu, bude myslím lepší škatulkování vynechat a zaměřit se pouze na samotné album.
Na první dojem působí Camembert Electrique jako čirý psychedelic rock, brzy se však začne projevovat i z progresivně alternativní stránky – komplexnější rytmy, netypická melodika a podobně. Také se uvádí space rock – space whispering a různá echa zajišťují typicky éterickou „vesmírnou“ atmosféru.
Celá atmosféra alba je protkáno jistou „sýrovou“ tématikou – sám Allen používá pseudonym Bert Camembert, několikrát zaslechneme opakující se větu: „Tu veux un Camembert?“ a přední strana alba mluví sama za sebe. Mezi další motivy patří Radio Gnome nebo Planet Gong, což jsou různě namixované zvukové koláže, které se pravidelně objevují i na dalších albech (např. The Radio Gnome Invisible Trilogy).
Po půlminutovém úvodu Radio Gnome se deska rozjíždí údernou skladbou You Can’t Kill Me, která začíná silně rockovým riffem, následné složité melodické variace a Pyleovy přesýpací rytmy ale dodávají jedinečný gongovský ráz. Trojpíseň Mister Long Shanks/O Mother/I Am Your Fantasy volně přechází z předešlé písně I’ve Bin Stone Before a mění se ze skotačivých rytmů (Mister Long Shanks/O Mother) na pomalou space atmosféru (I Am Your Fantasy). Za zmínku stojí také Tried So Hard, která v některých pasážích zní až popově, album pak uzavírá Tropical Fish: Selene, míchanina mnoha hudebních fragmentů, které nějakým zázračným způsobem jdou dohromady.
Tracklist
psychedelic / space rock
- 00:27 — Radio Gnome
- 06:18 — You Can’t Kill Me
- 02:36 — I’ve Bin Stone Before
- 05:57 — Mister Long Shanks / O Mother / I Am Your Fantasy
- 04:32 — Dynamite: I Am Your Animal
- 00:31 — Wet Cheese Delirium
- 00:12 — Squeezing Sponges Over Policemen’s Heads
- 06:22 — Fohat Digs Holes In Space
- 04:38 — Tried So Hard
- 07:36 — Tropical Fish: Selene
- 00:26 — Gnome The Second
Pozn. Tracklist se liší kvůli několika reedicím na CD, zejména u tracků 3 a 4.
Leave a Reply